Kdy je lepší se rozloučit?

Rozvazovat pracovní poměr se zaměstnancem nebo vypovídat smlouvu spolupracovníkům, to většinou nebývá příjemnou událostí. Já osobně mám vždy již den předtím svírání žaludku a často si i těsně předtím, než soud vyřknu, říkám, jestli by nebylo lepší dát tomu člověku ještě jednu šanci. Jak tedy poznat, zda již není cesty zpět a daný vaši společnost či tým akorát poškozuje a kdy je naopak ještě šance toho druhého dostat zpět do hry? Protože jsem i já sama často musela rozmýšlet, zda ortel vyřknu či ne, budu vám dnes průvodcem správného rozhodování v oblasti propouštění lidí.

Stojí mi za to nebo ne?

Stejně tak jako  partnerství i pracovní vztahy se řídí jasnými pravidly. Pokud mi druhý stojí za to, abych do něj investovala energii a čas, zůstává a pracujeme na jeho zlepšení. Pokud vám ale za to druhý již nestojí, nepočítejte s tím, že se jeho pracovní morálka či výkony zlepší. Vy totiž již nejste ochotni do něj investovat a daný tak zůstane na svém místě. Pokud se tedy rozhodujete, zda druhého propustit nebo ne, jednoduše si na tuto otázku zodpovězte.

Má na danou pozici takzvané kolečko?

Každý máme v nějaké oblasti talent a nějaká činnost nás extrémně baví, některá naopak vůbec. Navíc, v činnostech, ve kterých jsme talentovaní, často vidíme souvislosti, které druzí nevidí a prostě jim nedochází. Pokud máme například talent vytvářet hezké prostředí, vidíme, že je umazaný stůl, nejsou zalité květiny nebo je nevhodně vybraný obraz k sedačce. To nejhorší, co se vám může stát, je zaměstnanec, který pro vás pracuje a přitom není ve svém talentu. Vlastní úkoly tak sice plní, ale neudělá nic navíc. Nepřichází s nápady a prostě mu i běžné věci nedochází. Já říkám, že na to prostě nemá „kolečko“ v hlavě. A jak takový nedostatek kolečka poznáte? Jednoduše, když na daný pracovní úkol opakovaně neupozorníte, daný ho nedělá. Pokud tedy máte na pozici asistentky slečnu, která neumí organizovat čas, protože nemá kolečko pro „synchronizaci času a lidí“, nečekejte, že z ní budete nadšení.

Raději zachrání sebe než vás

Čeho si nejvíce vážím u svých lidí je loajalita. Ta se vytváří dlouhodobě a pokud takové lidi do firmy získám, jsem ochotna pro ně udělat maximum, stejně tak, jako oni pro mě. Pokud však získáte do firmy člověka, který v krizové situaci upřednostní sebe i za cenu, že vás potopí, je to obrovské rozpoznávací znamení toho, že nemá ve vaší firmě či týmu co dělat. Ztrácíte totiž v jeho osobu důvěru a nebude se vám s takovým člověkem dobře spolupracovat. Vzájemná důvěra je přece nedílnou součástí každého dobře fungujícího vztahu.

Nedopřává vám klidný spánek

Takzvaně konečnou stanicí je pro mě moment, kdy kvůli delegovaným oblastem, které má ve své zodpovědnosti podřízený, nespím. Mám jednoduše strach, jestli je například o mé klienty dobře postaráno, jestli se skutečně zákazníci oslovují, jak mají… Vaši lidé by vám měli přidávat na klidu, nikoliv způsobovat nespavost.

Pokud se dnes rozhodujete, zda se rozloučit se svým člověkem, musíte samozřejmě zvážit, zda se nestaly chyby i z hlediska vašeho managementu lidí. Někdy mohou lidé pracovat neefektivně jen proto, že jim udáváte špatný směr anebo nejste dostateční leadři. Až poté, co posoudíte sami sebe, se vrhněte na posuzování svých podřízených a jednejte.